Vitaminy a antioxidanty z ovoce a zeleniny patří k základům dobře fungující imunity. Jaké množství denně zkonzumovat, aby imunita měla vše potřebné?
Co je imunita
Imunita je soustava buněk, tkání a látek chránících tělo před viry a bakteriemi a odstraňujících vlastní poškozené buňky. Odhadem 70 % imunitního systému sídlí ve střevní sliznici – v neustálém kontaktu s potravou a se střevním mikrobiomem (biliony bakterií žijících ve střevech). Zbytek je rozmístěn v mízních uzlinách, krvi, kostní dřeni, slezině a na sliznicích dýchacích cest.
Při zátěži (např. nachlazení) se imunitní buňky specifické pro daný virus množí – z jedné buňky často vzniknou 2–3 tisíce kopií. Proces vyžaduje energii (aktivované imunitní buňky spotřebovávají velké množství glukózy), bílkoviny jako stavební materiál a mikroživiny nezbytné pro buněčné dělení (folát, vitamin B12, zinek, železo, vitaminy B6 a C).
Klíčové živiny a jejich rostlinné zdroje
- Vitamin C – rakytník, jahody, pomeranč, grep, mango, limetka, ananas
- Vitamin A (z betakarotenu) – mrkev, mango, baby špenát, rakytník, dýně
- Folát (vitamin B9) – baby špenát a další listová zelenina, avokádo, pomeranč, luštěniny, brokolice, mango, arašídy, slunečnicová semínka
- Polyfenoly – borůvky, maliny, jahody, hrozny, jablka, kakao, špenát, ořechy, koření
- Vitamin B6 – banány, avokádo, luštěniny, pistácie, slunečnicová semínka
- Zinek – luštěniny, chia a dýňová semínka, ořechy, celozrnné obiloviny
- Železo – baby špenát a další listová zelenina, chia semínka, luštěniny
5 porcí pro imunitu, 10 porcí pro celkové zdraví
Pro dobré fungování imunity stačí podle výzkumů zhruba pět porcí ovoce a zeleniny denně (1 porce ≈ 80 g), pro zdraví celého těla je potřeba víc. Metaanalýza zahrnující přes 2 miliony lidí spojuje příjem 800 g denně (zhruba deset porcí) s o 24 % nižším rizikem srdečních onemocnění, o 33 % nižším rizikem mrtvice, o 31 % nižším rizikem předčasného úmrtí a o 13 % nižším rizikem rakoviny ve srovnání s lidmi, kteří ovoce a zeleninu nejedí.
Klíčová je rozmanitost
Pestrost střevního mikrobiomu, se kterým imunita úzce spolupracuje, odráží pestrost stravy. Podle projektu American Gut mají lidé konzumující přes 30 různých rostlinných potravin týdně výrazně rozmanitější mikrobiom než ti s deseti a méně. Započítává se ovoce, zelenina, luštěniny, ořechy, semínka, obiloviny i bylinky a koření.
Doplňky stravy nebo ovoce a zelenina?
Příjem 8,5 porce ovoce a zeleniny denně souvisel s o 39 % nižší pravděpodobností respiračních onemocnění, zatímco suplementace izolovaných nutrientů přinesla pokles o pouhých 5 %, nebo žádný efekt. Za rozdílem stojí synergie – komplex živin, které vzájemně podporují svůj účinek. Suplementy mají smysl pro doplnění hůře dostupných látek při zjištěném nedostatku (např. vitamin D, B12, hořčík, železo). Základ imunity však stojí na přirozených surovinách – pestrém ovoci a zelenině.
Vybrané suroviny
- Rakytník – jeden z nejbohatších zdrojů vitaminu C, obsahuje také karotenoidy, vitamin E a flavonoidy. Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému, k ochraně buněk před oxidativním stresem a k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kůže, krevních cév a kostí. Ve finské studii souvisela pravidelná konzumace rakytníku s nižšími ukazateli zánětu v krvi.
- Zázvor – obsahuje gingeroly a shogaoly, jejichž protizánětlivé účinky zkoumají klinické studie. V metaanalýze 16 randomizovaných studií snižovala suplementace zázvorem hladiny zánětlivých ukazatelů v krvi.
- Med – má pozitivní efekt na zmírnění kašle a bolesti v krku při nachlazení. Podle systematického přehledu zlepšoval ve srovnání s běžnou péčí frekvenci i intenzitu kašle.
- Jahody – spojují vitamin C s polyfenoly, především antokyany, které jim dávají červenou barvu. Polyfenoly slouží zároveň jako potrava pro střevní bakterie a ovlivňují složení mikrobiomu.
- Mrkev – bohatá na betakaroten, ze kterého si tělo vyrábí vitamin A. Vitamin A přispívá k udržení normálního stavu sliznic, první bariéry proti virům.
- Baby špenát – dodává folát, který imunitní buňky potřebují ke svému množení a tělo k tvorbě krve, a vitamin K, důležitý pro srážení krve a zdravé kosti. Obsahuje také betakaroten.
- Borůvky – jeden z nejbohatších zdrojů polyfenolů mezi běžným ovocem. Za tmavě modrou barvou stojí antokyany, které chrání buňky před oxidačním poškozením a podobně jako u jahod působí i na střevní mikrobiom.
Zdroje
- Levine M. a kol. (1996). Vitamin C pharmacokinetics in healthy volunteers: evidence for a recommended dietary allowance. PNAS 93: 3704–3709.
- Gibson A. a kol. (2012). Effect of fruit and vegetable consumption on immune function in older people: a randomized controlled trial. American Journal of Clinical Nutrition 96: 1429–1436.
- Nieman D. C. a kol. (2011). Upper respiratory tract infection is reduced in physically fit and active adults. British Journal of Sports Medicine 45: 987–992.
- Aune D. a kol. (2017). Fruit and vegetable intake and the risk of cardiovascular disease, total cancer and all-cause mortality. International Journal of Epidemiology 46: 1029–1056.
- Vighi G. a kol. (2008). Allergy and the gastrointestinal system. Clinical & Experimental Immunology 153: 3–6.
- Zheng D., Liwinski T., Elinav E. (2020). Interaction between microbiota and immunity in health and disease. Cell Research 30: 492–506.
- McDonald D. a kol. (2018). American Gut: an Open Platform for Citizen Science Microbiome Research. mSystems 3: e00031-18.
- Cardona F. a kol. (2013). Benefits of polyphenols on gut microbiota and implications in human health. Journal of Nutritional Biochemistry 24: 1415–1422.
- The impact of diet on gut microbiome composition: Implications for immune-mediated diseases (přehledový článek, 2025).
- Hemilä H., Chalker E. (2013). Vitamin C for preventing and treating the common cold. Cochrane Database of Systematic Reviews.
- Li L., Werler M. M. (2010). Fruit and vegetable intake and risk of upper respiratory tract infection in pregnant women. Public Health Nutrition.
- Pogorelyy M. V. a kol. (2018). Precise tracking of vaccine-responding T cell clones reveals convergent and personalized response in identical twins. PNAS 115: 12704–12709.
- MacIver N. J., Michalek R. D., Rathmell J. C. (2013). Metabolic regulation of T lymphocytes. Annual Review of Immunology 31: 259–283.
- Gombart A. F., Pierre A., Maggini S. (2020). A Review of Micronutrients and the Immune System – Working in Harmony to Reduce the Risk of Infection. Nutrients 12: 236.
- Liu R. H. (2003). Health benefits of fruit and vegetables are from additive and synergistic combinations of phytochemicals. American Journal of Clinical Nutrition 78: 517S–520S.
- Larmo P. a kol. (2008). Effects of sea buckthorn berries on infections and inflammation: a double-blind, randomized, placebo-controlled trial. European Journal of Clinical Nutrition 62: 1123–1130.
- Morvaridzadeh M. a kol. (2020). Effect of ginger (Zingiber officinale) on inflammatory markers: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Cytokine 135: 155224.
- Abuelgasim H., Albury C., Lee J. (2021). Effectiveness of honey for symptomatic relief in upper respiratory tract infections: a systematic review and meta-analysis. BMJ Evidence-Based Medicine 26: 57–64.
- Nařízení Komise (EU) č. 432/2012 o seznamu povolených zdravotních tvrzení (znění tvrzení u vitaminu A a C).
