Nejdůležitější pohyb dne: passeggiata

Sicilané po jídle nezůstávají sedět, ale vyrazí na passeggiatu – krátkou procházku pro radost i zdraví. A věda jim dává za pravdu: stačí 10 minut chůze a hladina cukru v krvi po jídle stoupá pozvolněji. Díky tomu tělo potřebuje méně inzulinu a neukládá přijatou energii formou tuků, vyrovnaná hladina cukru souvisí i s menším hladem mezi jídly a vyšší energií během dne. Vysoké hodnoty cukru po jídle navíc patří k časným signálům cukrovky 2. typu a zvyšují riziko onemocnění srdce a cév.

Co je passeggiata

Passeggiata (z italského passeggiare - procházet se) je volná procházka pro radost, ne pro výkon.

Na Sicílii je to každodenní rituál: lidé se pomalu procházejí ulicemi, zastavují se a povídají si se sousedy. 

Sicílie zaujala i vědce, i když z jiného důvodu: v horských vesnicích pohoří Sicani, daleko od Taorminy, žije výrazně víc devadesátníků a stoletých, než je italský průměr. Studie z roku 2025 tu mluví o rodící se „modré zóně“ dlouhověkosti. 

Jak na to

Ideální příležitostí je oběd v práci: místo návratu rovnou k počítači si dejte deset minut venku.

  • Vyrazte co nejdřív po jídle, ideálně do 15 minut.
  • Choďte 10 minut tempem, při kterém se dá mluvit.
  • Nemůžete ven? Projděte se po kanceláři nebo vyjděte pár pater po schodech.

Co na to věda

Hladina cukru v krvi vrcholí zhruba 30 až 60 minut po jídle. Svaly při chůzi spotřebovávají glukózu, a tento vrchol tak zmírňují.

  • 10 minut po každém jídle. Lidé s diabetem 2. typu, kteří se po každém hlavním jídle 10 minut prošli, měli výkyv cukru po jídle asi o 12 % menší než při jedné 30minutové procházce jindy během dne. Po večeři byl rozdíl až 22 %.
  • Pomáhá i zdravým lidem. U zdravých lidí zmírnily výkyv cukru po jídle i několikaminutové procházky přerušující sezení, v průměru o 17 %.
  • Po jídle, ne před ním. Pohyb před jídlem neměl na cukr v krvi žádný účinek.
  • Potvrzeno i v Itálii. Vědci z Říma zjistili, že chůze po jídle zmírní výkyv cukru po jídlech různého složení.

 

Benefity pro tělo: 

 

  • Cukr z jídla jde rovnou do svalů. Při chůzi ho svaly spálí jako palivo, místo aby ho tělo odkládalo do zásob. A protože tělo potřebuje méně inzulinu, méně brzdí i spalování tuků.
  • Víc energie, méně únavy. Když lidé v kanceláři přerušovali sezení krátkými procházkami rozloženými přes den, cítili se energičtější, méně unavení a večer měli menší chuť na jídlo.
  • Lehčí trávení. Jídlo opouští žaludek rychleji a lidem, které trápí nadýmání, může pravidelná procházka po jídle ulevit.
  • Splněný pohyb na celý týden. Tři svižnější desetiminutovky denně v pracovní dny dají 150 minut týdně, tedy minimum pohybu, které doporučuje WHO.

Zdroje