Výživa
Imunita nestojí na jednom zázračném doplňku. Stojí na pestrém jídelníčku – a ovoce a zelenina v něm hrají hlavní roli. Dobrým základem je pět porcí denně.
4 min čtení
Jak imunita funguje
Odhadem 70 % imunitního systému sídlí ve střevní sliznici. Je v neustálém kontaktu s potravou a se střevním mikrobiomem – biliony bakterií, které s imunitou úzce spolupracují.
Při nachlazení se imunitní buňky specifické pro daný virus rychle množí. Z jedné buňky vzniknou tisíce kopií.
K tomu tělo potřebuje energii, bílkoviny a mikroživiny pro dělení buněk: vitamin C, folát, vitaminy B6 a B12, zinek a železo.
✻ BERRYS · WELLNESS MAGAZÍN
„Žádná tableta nenahradí pestrý jídelníček.“
V číslech
≈ 70 %
imunity sídlí ve střevě
5 porcí
denně jako základ
80 g
= 1 porce
30+
rostlin týdně
Živiny pro imunitu
Vitamin C – rakytník, jahody, citrusy, mango, ananas
Vitamin A – z betakarotenu v mrkvi, mangu, dýni a špenátu
Folát – listová zelenina, avokádo, luštěniny, brokolice
Vitamin B6 – banány, avokádo, luštěniny, pistácie
Zinek – luštěniny, dýňová a chia semínka, ořechy
Železo – listová zelenina, luštěniny, chia semínka
✻ BERRYS · WELLNESS MAGAZÍN
5 porcí pro imunitu
Ve studii u starších lidí měli ti, kteří jedli pět porcí ovoce a zeleniny denně, silnější protilátkovou odpověď na očkování proti zápalu plic než ti, kteří jedli dvě porce.
Pět porcí denně (1 porce = 80 g, zhruba hrst) je proto dobrý základ. Pro zdraví celého těla je ideální víc – kolem 800 gramů. Víc v článku Kolik ovoce a zeleniny denně konzumovat?
Pestrost
Pestrost mikrobiomu odráží pestrost stravy. Lidé, kteří jedí přes 30 různých rostlin týdně, mají výrazně rozmanitější mikrobiom než ti s deseti a méně druhy.
Tablety, nebo jídlo?
Doplňky stravy mají smysl, když tělu prokazatelně něco chybí – typicky vitamin D, B12, hořčík nebo železo.
Ovoce a zelenina ale dodávají celý komplex látek, které se v účinku vzájemně podporují. Ten se do jedné tablety nevejde.
U doplňků vitaminu C se počet nachlazení v běžné populaci prakticky nesnížil (asi o 3 %). V jedné studii u těhotných žen měly ty, které jedly nejvíc ovoce a zeleniny, v prvních třech měsících těhotenství o 39 % nižší riziko infekce horních cest dýchacích.
Studie nejsou přímo srovnatelné, ukazují ale, že pestrá strava může mít větší význam než samotná tableta.
✻ BERRYS · WELLNESS MAGAZÍN
Vybrané suroviny
Rakytník – jeden z nejbohatších zdrojů vitaminu C, s karotenoidy a vitaminem E. Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému.
Zázvor – za jeho typickou pálivou chutí stojí gingeroly a shogaoly.
Med – přírodní sladidlo, které obsahuje i polyfenoly.
Jahody – vitamin C a antokyany, které jim dávají červenou barvu.
Mrkev – betakaroten, ze kterého si tělo tvoří vitamin A. Ten přispívá k udržení normálního stavu sliznic.
Špenát – folát, který přispívá k normální funkci imunitního systému.
Borůvky – jeden z nejbohatších zdrojů polyfenolů mezi běžným ovocem.
Fermentované potraviny
Kefír, jogurt, kysané zelí nebo kimchi obsahují živé mikroorganismy a látky, které vznikají při kvašení.
V malé studii Stanfordovy univerzity jedli dospělí deset týdnů zhruba šest porcí fermentovaných potravin denně. Rozmanitost jejich mikrobiomu vzrostla a v krvi jim klesla hladina 19 zánětlivých markerů.
Fermentované potraviny proto stojí za to zařadit do jídelníčku vedle ovoce a zeleniny.
Závěrem
A když už nachlazení přijde, sáhněte po medu.
Má podložené účinky na zmírnění kašle.
Zdroje
- Gibson A. a kol. (2012). Effect of fruit and vegetable consumption on immune function in older people: a randomized controlled trial. American Journal of Clinical Nutrition 96: 1429–1436.
- Aune D. a kol. (2017). Fruit and vegetable intake and the risk of cardiovascular disease, total cancer and all-cause mortality. International Journal of Epidemiology 46: 1029–1056.
- Vighi G. a kol. (2008). Allergy and the gastrointestinal system. Clinical & Experimental Immunology 153: 3–6.
- Zheng D., Liwinski T., Elinav E. (2020). Interaction between microbiota and immunity in health and disease. Cell Research 30: 492–506.
- McDonald D. a kol. (2018). American Gut: an Open Platform for Citizen Science Microbiome Research. mSystems 3: e00031-18.
- Pogorelyy M. V. a kol. (2018). Precise tracking of vaccine-responding T cell clones reveals convergent and personalized response in identical twins. PNAS 115: 12704–12709.
- MacIver N. J., Michalek R. D., Rathmell J. C. (2013). Metabolic regulation of T lymphocytes. Annual Review of Immunology 31: 259–283.
- Gombart A. F., Pierre A., Maggini S. (2020). A Review of Micronutrients and the Immune System – Working in Harmony to Reduce the Risk of Infection. Nutrients 12: 236.
- Liu R. H. (2003). Health benefits of fruit and vegetables are from additive and synergistic combinations of phytochemicals. American Journal of Clinical Nutrition 78: 517S–520S.
- Wastyk H. C. a kol. (2021). Gut-microbiota-targeted diets modulate human immune status. Cell 184: 4137–4153.
- Hemilä H., Chalker E. (2013). Vitamin C for preventing and treating the common cold. Cochrane Database of Systematic Reviews, CD000980.
- Li L., Werler M. M. (2010). Fruit and vegetable intake and risk of upper respiratory tract infection in pregnant women. Public Health Nutrition 13: 276–282.
- Abuelgasim H., Albury C., Lee J. (2021). Effectiveness of honey for symptomatic relief in upper respiratory tract infections: a systematic review and meta-analysis. BMJ Evidence-Based Medicine 26: 57–64.
- Nařízení Komise (EU) č. 432/2012 o seznamu povolených zdravotních tvrzení (znění tvrzení u vitaminu A a C).
- Ilustrační fotografie: Unsplash




